Fakta
Pár čísel
Abyste si dokázali lépe představit rozsah problémů, které jsou spojené s naším hospodařením v krajině, připravili jsme pár čísel a přehledů…
O půdě
V České republice je určitou formou vodní eroze potenciálně ohroženo 54 % zemědělské půdy, nejohroženější půdy erozí jsou na 18 % území ČR. V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ekonomickou ztrátu minimálně 4,2 mld. Kč. Různým stupněm větrné eroze je v ČR potenciálně ohroženo přibližně 18 % zemědělské půdy.
Půda umí dělat mnohem víc než jen vyrábět naši potravu. Filtruje dešťovou vodu a mění ji na pitnou. Reguluje klima, protože hned po oceánech je největším úložištěm uhlíku na zeměkouli – je v ní zachyceno víc uhlíku než ve všech lesích světa dohromady. Doslova překypuje životem. Jediná hrst hlíny obsahuje víc organismů, než kolik žije lidí na celém světě.
21 milionů tun ročně
21 milionů tun ročně
23 ha půdy denně
25 ha půdy denně
Miliardy v hrsti
Miliardy v hrsti
O polích
V ČR velké podniky s více než 50 hektary obdělávané zemědělské půdy v ČR obhospodařují cca 90 % z celkové výměry zemědělské půdy. To je zcela jiná situace než ve zbytku Evropy, kde převládají malé a střední zemědělské podniky. Celkem je v Evropské unii 10,3 milionů zemědělských podniků, z toho dvě třetiny mají plochu menší než 5 ha.
Podíl orné půdy oseté řepkou je u nás nejvyšší z celé Evropské unie. Zatímco v Evropě jde v průměru o 6,3 % podíl, v Česku tato technická plodina roste na bezmála patnácti procentech polí. Řepka zaujímá druhé místo mezi všemi plodinami pěstovanými na obhospodařované zemědělské půdě.
Na 75% polí rostou 4 hlavní plodiny
Na 75% polí rostou 4 hlavní plodiny
Průměrná velikost pole u nás je 20 ha
Průměrná velikost pole u nás je 20 ha
Pokles zeleniny o 66%
Pokles zeleniny o 66%
O biozemědělství
Ekologické zemědělství zaznamenává soustavný rozvoj, aktuálně takto hospodaří přes 4 600 zemědělců na celkové výměře cca 540 tisíc hektarů. To představuje 12,8 % podíl na celkové výměře zemědělské půdy ČR.
ČR má sice relativně vysoký podíl ekologicky obhospodařované půdy, ale téměř 80 % této půdy tvoří trvalé travní porosty, zatímco podíl orné půdy tvoří pouhých 15 %. Podíl trvalých kultur, tedy sadů, vinic a chmelnic, na celkové výměře ekologicky obhospodařované půdy, tvoří pouhé 1 %.
Podíl orné půdy v režimu bio na celkové výměře zemědělského půdního fondu je tak jen 0,02 %, tedy 2 m2 orné půdy v režimu bio na 9.998 m2 orné půdy v konvenčním zemědělství.
12,8 % ploch v biozemědělství
12,8 % ploch v biozemědělství
5 000 ha bio sadů
5 000 ha bio sadů
80 % ploch trvalé travní porosty
80 % ploch trvalé travní porosty
O lesích
Smrk stále dominuje, jeho podíl se ale snižuje. V roce 1989 se smrkem zalesnilo 20 000 hektarů z celkové plochy zhruba 33 000 ha (60 %), v roce 2019 pak 8 700 hektarů z 28 000 ha (31 %). Přesto smrkové porosty tvoří stále dominantní část českých lesů, přes 40 % jejich rozlohy. Postupně se zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku a dubu. Problémem i nadále zůstává, že velká část těchto porostů jsou jehličnaté či listnaté monokultury.
Za posledních 20 let se zvýšil odstřel jelena evropského o 2x, prasete divokého 2x, daňka o 3,5x, přesto jsou stavy této zvěře stále několikanásobně vyšší než přirozené, což komplikuje obnovu lesa. Té by měl pomoci návrat velkých šelem jako rysa a vlka. Vlk se na našem území vyskytuje v asi 20 smečkách či párech, rys pak žije ve dvou lokalitách, v Beskydech a Javorníkách a v jihozápadních Čechách. Vlivem pytláctví se rys ale dále nešíří.
Volání po změnách v lesnictví nejsou ničím novým, viz např. tato ukázka z časopisu Lesnická práce, stará bezmála 100 let.
5 ha nového lesa denně
5 ha nového lesa denně
Smrku je 4x více
Smrku je 4x více
5. místo v zásobě dřeva
5. místo v zásobě dřeva
O vodě, potocích a řekách
Za posledních cca 70 let u nás zmizelo okolo 950.000 ha mokřadů. V posledních 10 letech jich byl obnoven jen zlomek – zhruba 400 ha. Rozloha vodních ploch se zvyšuje, ale také velmi pomalu. Za posledních deset let jde o cca 3000 ha rybníků a malých vodních nádrží, což v přepočtu činí zhruba 4 ha na 1 okres ročně.
Díky značným investicím do čistíren odpadních vod a útlumem průmyslu se podstatně zlepšila kvalita vodních toků, i když jich stále nejvíce spadá do kategorie III z pěti možných. Stále jsou u nás ale i vodní toky v nejhorší, V. třídě – velmi silně znečištěná voda.
V povrchových vodách bylo z nás nalezeno celkem 157 pesticidů a jejich metabolitů, z toho 49 látek bylo nalezeno ve více jak 5 % vzorků. Nejčastěji jsou nacházeny metabolity herbicidů používaných pro ošetření řepky (metazachlor, dimethachlor, alachlor, acetochlor), kukuřice (metolachlor, terbuthylazin, atrazin, acetochlor), řepy (chloridazon), popřípadě totální herbicid glyfosát a jeho metabolit AMPA.
4500 km řek zmizelo
4500 km řek zmizelo
157 druhů pesticidů
157 druhů pesticidů
950 000 ha mokřadů
950 000 ha mokřadů
O ptácích
Nic neukazuje na proměnu naší zemědělské krajiny tak, jako úbytek kdysi běžného tvora, kterým byla koroptev polní. Ještě před 2. světovou válkou se její populace u nás odhadovala na miliony kusů. V současné době jich u nás žije tragický zlomek – jen několik málo tisíc.
Dle šetření v roce 2017 úbytek ptáků oproti roku 1982 stále pokračuje. Úbytek činil za toto období u koroptve 97 %, u čejky 82 % a u skřivana 50 %. Na vině jsou velké lány a silná chemizace. Ptáci nemají kde hnízdit a co jíst. Například chocholouš obecný kdysi býval naprosto běžným ptákem, dnes v Čechách na většině území prakticky vymizel. Velké množství ptáků, zejména dravců, se otráví také po pozření jedem hubených hlodavců.
O moc lépe se u nás zatím nemají ani slepice. Zatímco v sousedním Rakousku je chov slepic v klecích dávno zakázaný, v Německu už je v klecích jen jedna slepice z dvaceti, u nás si slepice budou muset počkat až do roku 2027.
-97 %
-97 %
-82 %
-82 %
-50%
-50%
O hmyzu
Hmyz je synonymem přírodní rozmanitosti. Jen v ČR je známo asi 8 tisíc druhů dvoukřídlých, 7 tisíc blanokřídlých, 6 tisíc druhů brouků a cca 3 500 motýlů. Podíl vymizelých druhů u nich obvykle činí něco mezi 5–15 % z celkového druhového bohatství. Z území ČR za posledních 100–200 let zřejmě vymizely řádově tisíce druhů hmyzu (1 500 až 4 500). Nejde ale jen o počet druhů, ale také o celkové množství hmyzu, tedy jeho biomasu.
Přechod od mozaikovité krajiny k obhospodařování velkých ploch a monokulturám je jednou z hlavních příčin úbytku i čmeláků, popisovaný již od 50. let minulého století. Čmeláci přišli v intenzivně obhospodařované krajině jak o možnosti hnízdění, tak především o potravní zdroje.
Úbytek hmyzu, jak v počtu druhů, tak v jeho množství, má negativní vliv i na další druhy, které se jím živí, zejména ptáky, plazy, obojživelníky a ryby.
30 druhů
30 druhů
6 tisíc
6 tisíc
3,5 tisíce
3,5 tisíce
O včelách
Včely opylují asi 84 % rostlinných druhů na Zemi. Bez včel by nebyla například jablka, hrušky, švestky, třešně, angrešt a mnoho dalších druhů ovoce. Na některé základní potraviny, jako jsou například brambory, obilí, kukuřice, sója ale práce včel potřeba není. Včely jsou však klíčové pro udržení biodiverzity ve volné přírodě.
Opylování zajištují nejen včely domácí, ale také zhruba 600 druhů divokých včel, které u nás žijí nebo 20 druhů čmeláků. I ti jsou bohužel postižené průmyslovým zemědělstvím, jako jiné druhy hmyzu.
Podle údajů Českého svazu včelařů stoupla mezi lety 2015 až 2018 hustota zavčelení v České republice z 6,2 na 9,46 včelstev na km2, přičemž v Evropě má v současnosti vyšší hustotu obhospodařovaných včelstev jen několik málo zemí – např. Řecko.
7 milionů květů
7 milionů květů
10 tisíc tun medu
10 tisíc tun medu
600 druhů včel
600 druhů včel
O krajině
V Evropě došlo k největším změnám v krajině s rozvojem mechanizace zemědělství, která vedla ke zvětšování rozlohy polí na úkor různých krajinných struktur. Průměrná výměra pole vzrostla v naší zemi více než desetinásobně až na současných 20 ha. Změny hospodaření vedly k zániku pestré mozaiky polí a travních porostů, z krajiny zmizely remízky, staré úvozové cesty, rozptýlená zeleň a změnila se celková skladba plodin.
Podle různých odhadů došlo od poloviny minulého století ke snížení celkové rozlohy luk a pastvin o 572 000 ha, ztrátě alejí v celkové délce 4 000 km, vymizení 49 000 km mezí a dokonce 158 000 km polních cest. V intenzivně zemědělsky využívané krajině jsou to právě zbylé meze a úvozy cest, kde se ještě občas vyskytují přírodě blízké druhy bylin.
Ztráta těchto krajinných prvků negativně ovlivnila druhy jako jsou koroptev polní, ťuhýk obecný nebo hrdlička divoká.
