Dnes je první jarní den. Zima pomalu odchází, život se začíná hlásit o slovo, jaro je tu. Dobře je to slyšet třeba brzo ráno ve městech, zejména kosové umějí dát hlasitě najevo, že je život baví a chtějí si ho užít. Jejich zpěv je opravdu nápaditý. Poněkud paradoxně je ale ticho na mnoha místech naší země, v zemědělské krajině.
Zatímco ve městech je spousta stromů, keřů i příležitostí ke stavbě hnízd, na polích o rozloze desítek hektarů není nic, co by kosy lákalo. A nejen je. I ostatní druhy ptáků. Není větev, na kterou by šlo sednout, není keř, kde by se dalo udělat hnízdo, nenajdete ani žádnou potravu. Není to paradox?
Mimochodem, víte, že od konce šedesátých let, kdy se u nás odhadoval počet koroptví na cca 930.000 ks, jejich počet klesl do dnešních dní o neuvěřitelných 97%, takže na mnoha tento kdysi běžný pták místech z krajiny zcela zmizel. Jejich počet je dnes odhadován na cca 30.000 ks.
Naše krajina je stále „hezká“, ale na mnoha místech bohužel téměř bez života. I to byl jeden z impulsů k založení Koalice pro krajinu. Abychom ptáky a jejich zpěv potkávali znovu nejen ve městech, nebo lesích, ale i v zemědělské krajině.
